Krátké ohlédnutí za táborem 2016
Jako každý rok, i letos se Turisťák vydal s 27 dětmi a 13 vedoucími na letní tábor. Tentokrát jsme si vybrali osvědčené tábořiště Hrutov nedaleko Třebíče. 6. srpna jsme se všichni setkali na nádvoří zámku a napjatě čekali, co nám letos tábor přinese. Měli jsme štěstí, protože zrovna ten den v zámeckém šenku pořádal nábor nových námořníků do své flotily sám veliký Fernão de Magalhães s jeho třemi pomocníky. Všichni se samozřejmě s velikou radostí na tuto cestu vypravili a ani jsme netušili, jaká krásná a nevídaná dobrodružství si za 14 dní budeme přivážet domů.
Fernão se rozhodl vydat se na plavbu ze Sevilly kolem celého světa a ke všemu si na pomoc přizval i svého dobrého přítele Leonarda da Vinciho, který se po celou cestu staral o navigaci a vymýšlení nových vychytávek na usnadnění plavby. Naše výprava započala v již zmíněné Seville, ale až poté, co jsme si sami vyrobili své lodě a prošli jsme řádným tréninkem námořních dovedností. Během cesty jsme stavěli na Kanárech, abychom nabrali zásoby, přežili jsme útok krvelačných pirátů a následné ztroskotání, kdy jsme se ocitli v ledové pustině mezi přátelskými Eskymáky, kteří nám pomohli najít ztracené kamarády a cestu zpět.
Zažehnali jsme také palubní vzpouru, kterou uspořádal pošťák Ondra, který byl pod vlivem zákeřných, ale krásných Sirén, které se nám povedlo zneškodnit. Ocitli jsme se na Velikonočních ostrovech, kde nás přivítali vlídní domorodci, ukázali nám své zvyky, jako tanec či tetování, ale nakonec se ukázalo, že jim šlo jen o naše maso – byli to kanibalové! Byli jsme nuceni utéct z ostrova a rychle vyplout dál. Spojení tradičního domorodého tetování nám ovšem další den ukázalo cestu k bájné Atlantidě, kterou se celou dobu snažil najít Leonardo da Vinci. Vydali jsme se tedy na cestu za Atlantidou, která nebyla nijak jednoduchá, museli jsme spát mimo tábor, plout na člunech, slaňovat se k indiciím z vysoké skály, projít všemi branami Atlantidy, které strážily duše zemřelých námořníků, ale stálo to za to a dokázali jsme to!
Atlantidu i s jejími obyvateli jsme záhy našli, zjistili jsme však, že mají závažné problémy s udržením podmínek pro život i se vzájemnou komunikací. Během rituálu, který probíhal večer u ohně, se nám povedlo Atlantiďany přimět, aby spolu začali mluvit a poslouchat se a vše bylo zachráněno.
Za odměnu nám další den uspořádali velikou oslavu s atrakcemi a my se rozloučili jak s němi, tak i s Fernãem, který se rozhodl pokračovat v nebezpečné cestě kolem světa sám, a s Leonardem da Vincim, který se rozhodl zůstat na Atlantidě.
My jsme si prázdniny, jak vidíte, užili přímo parádně! A co vy?
vedoucí Turisťáku